Biják v únoru promítne Farářův konec i Skřivánky na niti

Biják v únoru promítne Farářův konec i Skřivánky na niti

Biják trezorových filmů v Muzejním a galerijním centru ve Valašském Meziříčí pokračuje v únoru projekcemi filmů Nebeští jezdci, Bílá paní, Farářův konec a Skřivánci na niti. Začátek promítání ve freskovém sále prvního patra zámku Žerotínů začíná vždy v 18:00 a vstupné je 50 Kč.

Třicetileté výročí od sametové revoluce připomíná zkraje roku Muzejní a galerijní centrum, sídlící v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí, cyklem filmů komunistickým režimem odsouzených k uzavření do trezoru. Výběr z toho nejlepšího v historii československé kinematografie pokračuje v únoru čtyřmi projekcemi.

Čtvrteční podvečery tak budou patřit adaptaci románu Filipa Jánského Nebeští jezdci v režii Jindřicha Poláka z roku 1968. Polákovy ambice ve vztahu k podobným látkám zlikvidoval nástup normalizace, takže dramatický příběh československých letců v Británii zůstává jedním z důkazů mnohotvárného talentu autora populárních dětských projektů – Pana Tau či Návštěvníků. Natáčení skončilo 20. srpna 1968, do kin byl film uveden 28. října a v trezoru skončil hned na počátku normalizace.

Kariéru úspěšného komediografa šedesátých let zahájil režisér Zdeněk Podskalský pronikavou satirickou komedií Bílá Paní, jež můžete shlédnout 14. února, inspirovanou povídkou spisovatele Karla Michala. Snímek však poslali cenzoři do trezoru mezi filmy, které nesměly rozvrátit normalizační občanskou morálku. Půvabná hříčka nicméně zůstává jedním z nestárnoucích titulů, které představují žánrovou protiváhu k uměleckým dílům československé nové vlny.

O týden později uvede Biják Farářův konec režiséra Evalda Schorma dle námětu spisovatele Josefa Škvoreckého. Scénář byl napsán přímo pro manželskou dvojici Vlastimil Brodský a Jana Brejchová a poslední klapka padla den před vstupem spřátelených vojsk. Po několika premiérách putoval film rovnou do trezoru.

Únor v Bijáku zakončí Menzelovi Skřivánci na niti. Motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet se v roce 1969 rozhodl inspirovat režisér Jiří Menzel ve svém dalším hrabalovském opusu. Po příběhu Smrt pana Baltazara a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky, jež získala Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, šlo o další spolupráci ceněného filmaře a úspěšného spisovatele. Místo diváckého zájmu, pochvaly filmových kritiků a cen na mezinárodních festivalech putovali Skřivánci na niti ihned po natočení na dvacet let do pomyslného cenzorského trezoru.

Biják trezorových filmů pokračuje v březnu filmy Zabitá neděle, Pasťák, O slavnostech a hostech a Kladivo na čarodějnice. Více informací naleznete na stránkách Muzejního a galerijního centra www.magc.cz.

(smo#2019)